Není divu, že se uvedená slova častou pletou. Znamenají totiž prakticky to samé - někomu něco říct. V angličtině ale existují určitá pravidla, díky nimž lze rozhodnout, kdy které ze zmíněných sloves použít.
Tell používáme spolu s předmětem, který vyjadřuje, komu je příslušné sdělení určeno. Předmětem bývá velmi často některé z osobních zájmen ve 3. pádě (me, you, him, …).
Can you tell me what's happened?
I told her nothing about it!
Naopak při použití say většinou není dáno, komu to říkáme.
Please say each word clearly and distinctly.
Pokud při použití say přece jen potřebujeme určit, komu to říci, musíme použít vazbu s to.
He said goodbye to me.
Existuje ještě další rozdíl mezi tell a say. Zatímco say je velmi "univerzální" a lze jej použít pro jakákoliv sdělení, tell je limitováno jen na věty poskytující informace nebo instrukce. Příkladem informování byly předchozí věty, instrukci si můžeme ukázat na následujícím příkladu:
I told him to wait for me on the platform.
Pro pořádek je nutno dodat, že úvodní pravidlo má výjimky - existují ustálené výrazy, v kterých se tell používá bez určení osoby, které to říkáme, např.: tell the truth, tell the time, tell the difference.
Třetí ze sloves, speak, nebudeme srovnávat s předchozíma dvěma. Speak znamená "říci formálně".
Pokud je třeba vyjádřit, komu je sdělení určeno, použijeme vazbu s to.She spoke to our teachers' association last year.
Dalším typickým užitím speak je zjišťování schopnosti mluvit cizím jazykem:
Do you speak English?
Zdroj: BBC Learning English