Kde jinde si pořádně ověřit angličtinu než přímo v Anglii. Bylo to poprvé, co jsem měl možnost toto ostrovní království navštívit a nemůžu o tom pár řádek nenapsat. Nebojte se, nebudu vás zatěžovat žádnými veselými příhodami z mého soukromí, spíš se jen zmíním o několika věcech, o kterých jsem předtím něco málo tušil a teď jsem si v nich udělal jasno nebo které mi přijdou užitečné vědět.
Ubytování v soukromí
Naši dovolenou zařizovala manželka, a tak jsem se o tom, že v Anglii budeme ubytování v privátě, dozvěděl až v autobuse z úst průvodce.
S představou, že mě po celodenním programu místo klidu a soukromí hotelového pokoje čekají cizí lidé mluvící cizí řečí ve svém domě, jsem se srovnával ne zrovna lehce. A podle reakcí ostatních lidí v autobuse jsem nebyl sám. Průvodce nás samozřejmě uklidňoval a vysvětloval, že ti lidé s ubytováním cizinců mají dlouholetou praxi a i když někdo nezná ani slovo anglicky, tak se nemá čeho obávat. Samozřejmě mu nikdo nevěřil. Ale nic se nedalo dělat, večer náš autobus zaparkoval u hřbitova na jednom z předměstí Londýna a pro nás si začali přijíždět zástupci jednotlivých rodin (a druhý den ráno nás sem zase přiváželi). Většinou se jednalo o starší lidi, kteří si tímto způsobem přivydělávají.
S představou, že mě po celodenním programu místo klidu a soukromí hotelového pokoje čekají cizí lidé mluvící cizí řečí ve svém domě, jsem se srovnával ne zrovna lehce. A podle reakcí ostatních lidí v autobuse jsem nebyl sám. Průvodce nás samozřejmě uklidňoval a vysvětloval, že ti lidé s ubytováním cizinců mají dlouholetou praxi a i když někdo nezná ani slovo anglicky, tak se nemá čeho obávat. Samozřejmě mu nikdo nevěřil. Ale nic se nedalo dělat, večer náš autobus zaparkoval u hřbitova na jednom z předměstí Londýna a pro nás si začali přijíždět zástupci jednotlivých rodin (a druhý den ráno nás sem zase přiváželi). Většinou se jednalo o starší lidi, kteří si tímto způsobem přivydělávají.
My jsem bydleli u jedné velmi milé starší paní. Po příchodu domů nás představila studentovi z Francie, který u ní zrovna také bydlel. Provedla nás po svém malinkém, ale krásně zařízeném domě a když nám ukázala náš pokoj, málem nám tím vyrazila dech. Jak je vidět na fotce, čekal na nás pokojíček jako pro princezny! Také večeře byla výborná a my jsme si po minulé noci strávené v hotelu F1 bez večeře a se sprchou a záchodem na chodbě připadali jako v ráji. Když jsme se pak druhý den ráno potkali s ostatními v autobuse, zjistili jsme, že jsou také spokojeni. Ale s ubytováním a anglickými speciality k večeři, které jsme měli my, se měřit nemohli.
Trajektem nebo eurotunelem?
Měli jsme možnost vyzkoušet si oba dva nejběžnější způsoby přepravy do Anglie. Očekával jsem, že cesta eurotunelem, novinkou z konce 20. století, bude pro mě zajímavější a celkově lepší. Nakonec se mé představy ukázaly naprosto liché. Více se dočtete na stránce Trajekt nebo eurotunel.
Nezapomeňte redukci na zásuvky
Všichni účastníci našeho zájezdu byli vybaveni mobilním telefonem nebo digitálním foťákem. Někteří (a nebylo jich málo) si však neuvědomili, že v Anglii jsou jiné zásuvky a že bez redukce si své přístroje nedobijí. Na noc pak půjčovali své telefony nám šťastnějším, kteří jsme redukci měli, a prosili nás o dobití. Pokud tedy nejedete do Anglie jen na skok a hodláte se pár dní zdržet, určitě si redukci pořiďte. U nás se dá běžně sehnat v ceně kolem 100 Kč a bezstarostné používání elektrických přístrojů za to určitě stojí.